Omán - základní fakta

Geografie

Sultanát Omán se nachází na východní části Arabského poloostrova a sousedí se Saúdskou Arábií, Spojenými Arabskými Emiráty a Jemenem. Hlavním městem je Muscat (asi 1 milion obyvatel), kde se nachází jediné mezinárodní letiště. Vnitrostátními lety se pak v současné době lze přepravit do všech "rohů" země, tj. do Suru, Salalahu a do Khasabu na ománské exklávě Musandam. Sultanát Omán má asi 3,1 milionů obyvatel a rozlohu 309 500 km2. Tím se dostává na hustotu zalidnění, která je vzhledem k Česku zhruba třináctinová. Všude je tedy spousta místa, skoro všechno je všech, není problém si např. postavit stan téměř kdekoliv, kde vás to zrovna napadne.

Celý střed země zaujímá poušť, nicméně všechny severní regiony a rovněž region Dhofar na jihu poskytují dostatek prostoru pro cestování. Během naší říjnovo-listopadové návštěvy se denní teploty pohybovaly vždy někde kolem 35 stupňů, noční teploty kolem 15-20 stupňů. Nezapršelo ani jednou. Jako optimální termín pro cestu do Sultanátu Omán vidím prosinec.

Panovník

Současný sultán Qaboos bin Said je skutečným osvíceným diktátorem v tom nejlepším slova smyslu. Ačkoli má více méně neomezenou moc, zemi nerozkrádá (což je při zkušenostech s našimi vládami docela těžké pochopit), ale naopak vlastníma rukama současný moderní Omán vybudoval. Sultán Qaboos usedl na trůn v roce 1970, kdy svrhnul svého tatíka, sultána Saida bin Taimura. Za jeho vlády se totiž země dostala do izolace od okolního světa, nebyla zde infrastruktura, školy, nemocnice, nic. Pouze vysoká negramotnost a kojenecká mortalita.

Tohle všechno sultán Qaboos bin Said změnil. Vybudoval silnice, postavil nemocnice, školy, přivedl do země zahraniční učitele. Rozvíjí turistický ruch a mnoho průmyslových a zemědělských odvětví, aby země nebyla do budoucna závislá pouze na ropě. Období od roku 1970 se tak v Ománu běžně nazývá obdobím renesance. Sultán Qaboos se těší absolutní úctě u všech Ománců a nenajdete opravdu nikoho, kdo by na něj řekl jediné špatné slovo. Naopak, všichni se strachují toho, až jednoho dne současný sultán v čele země skončí.

Islám

Tady je třeba se nenechat zmást západní propagandou. Islám je v ománském podání zcela poklidným náboženstvím a rozhodně zde nepotkáte žádné teroristy nebo něco podobného. Naopak, Ománci jsou velmi přátelští a tolerantní lidé, rádi si s vámi o čemkoliv promluví, jsou vždy ochotní pomoci a k ženám se chovají slušně. Návštěva běžné mešity je bez problémů možná, je však samozřejmě nutné mít odpovídající oblečení.

Bohatství

Osvícený panovník a bohatá země. Ideální kombinace. Na veškerou hrubou práci (stavba silnic, mytí aut apod.) jsou k dispozici všudypřítomní Indové pracující za 250 Kč na den. Ománci vesměs pracují ve státní správě a v podobných institucích, popř. jako rybáři. Elektřinu mají doma zdarma, benzín stojí 6 Kč na litr, co víc si přát... Navíc tu není skoro ani nutné vystupovat z auta. Pokud si chcete něco malého koupit, přijedete před obchod, zatroubíte, vyleze Ind, zeptá se vás, co chcete, on vám to přinese, zaplatíte a můžete jet dál. Podobně fungují benzínky. Přijedete, přijde Ind, natočí vám benzín a zaplatíte přímo jemu.

Bezpečnost

Jak už jsem psal v prologu, Sultanát Omán je zdaleka nejbezpečnější země, kterou jsem kdy navštívil. A to myslím zcela vážně. Pravděpodobnost, že vás někdo okrade, je prakticky nulová. Ománci jsou jednak vesměs dostatečně bohatí, žádní žebráci ani bezdomovci tu nejsou, čili lidé krást nemají zapotřebí a jednak jsou za to potenciálně velmi přísné tresty. Nejvíce mě zaujaly situace, kdy Ománec přijede, nechá nastartované auto a skočí si do obchodu...

Doprava

Vzhledem k tomu, že tu má v podstatě každý vlastní auto, není hromadná doprava moc rozšířená. Pro cestování po Ománu tedy rozhodně doporučuju pronájem auta. Pro několik lidí to z hlediska nákladů není až takový problém, benzín je v podstatě zdarma, no a drtivá většina zajímavostí leží mimo hlavní cesty, tudíž vlastní doprava je více méně nutná. Stopování naopak příliš nedoporučuju, provoz bývá často velmi řídký a hlavně - jak už jsem psal - nejzajímavější místa leží většinou mimo vlastní cesty, čili je nutné se s někým vyloženě domluvit, aby vás tam vzal. Což je celkově mnohem náročnější a většinou i nákladnější, než si půjčit vlastní auto.

Náklady na pobyt

Letenka s Turkish Airlines z Prahy přes Istanbul do Muscatu mě stála kolem 13 tisíc, samotný pobyt v Sultanátu Omán potom kolem 25 tisíc. Nutno však dodat, že jsme sice nijak zbytečně nerozhazovali, ale zase ani nijak drasticky nešetřili, tudíž si myslím, že dejme tomu dvoutýdenní pobyt se dá v případě potřeby pořídit za polovinu. Ceny jídla jsou srovnatelné s Českem, ubytování je však docela drahé - dvoulůžkový pokoj nedostanete pod 750 Kč za noc. Pronájem běžného auta stojí kolem 800 Kč za den plus případně něco málo za nadlimitní kilometry. Terénní auto, které je pro dost míst vhodné a pro ještě více míst vyloženě nutné, však stojí kolem 2000 Kč za den. Pro čtyři lidi to ale zase tak hrozná cena není.